Sociologický časopis / Czech Sociological Review 2024, 60(2): 187-211 | DOI: 10.13060/csr.2023.033

Why Are Democracy and Oligarchy the Most Important ‘Constitutions’ in Aristotle’s View and How Do They Fundamentally Differ?

Miroslav Novák ORCID...
Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů a AMBIS, Praha

According to Aristotle, democracy and oligarchy are empirically the most widespread and analytically fundamental ‘constitutions’. I analyse how in different places in his Politics Aristotle ‘positively’ defines and differentiates between democracy and oligarchy. At the same time, I substantiate in detail a new interpretation of Aristotle‘s view that significantly differs from the current interpretation. ‘Combining’ the elements, procedures, and principles of democracy and oligarchy gives rise to mixed 'constitutions', a special place among which is occupied by the politeia or republic, which is the best regime ‘for most states and for most people’. I show the ways in which it is possible, according to Aristotle, to form such a regime. Carl Schmitt and, later somewhat differently, Bernard Manin draw a link between Aristotle’s mixed regime and the representative democracies of today.

Keywords: Aristotle, democracy, oligarchy, equality and inequality, mixed ‘constitutions’, politeia or republic, representative democracy, elections

Received: September 14, 2022; Revised: May 15, 2023; Accepted: May 15, 2023; Prepublished online: May 23, 2023; Published: May 16, 2024  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Novák, M. (2024). Why Are Democracy and Oligarchy the Most Important ‘Constitutions’ in Aristotle’s View and How Do They Fundamentally Differ? Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 60(2), 187-211. doi: 10.13060/csr.2023.033
Share...
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Open full article
    Czech version

    References

    1. Aristote. (1977). La Politique (upravený a adaptovaný překlad Ch. Millona editoval M. Prélot). Denoël/Gonthier. (Pův. vyd. 1950) Označuji v textu jako: Prélot, 1950/1977.
    2. Aristote. (1995). La Politique (přeložil J. Tricot). Vrin. (Pův. vyd. 1962) Označuji v textu jako: Tricot, 1962/1995.
    3. Aristote. (1997). Ethique à Nicomaque (přeložil J. Tricot). Vrin. (Pův. vyd. 1990). Označuji v textu jako: Tricot, 1990/1997.
    4. Aristote. (2007). La Politique (přeložil J. Aubonnet). Gallimard, collection Tel. (Pův. vyd. 1993) Označuji v textu jako: Aubonnet, 1993/2007.
    5. Aristote. (2014). Politique (přeložili A. Francotte, M.-P. Loicq-Berger). In Aristote, ed. R. Bodéüs, Œuvres. Éthiques, Politique, Rhétorique, Poétique, Métaphysique (s. 375-628). Gallimard, collection "Bibliothèque de la Pléïade". Označuji v textu jako: Francotte/Loicq-Berger, 2014.
    6. Aristote. (2014). Ethique à Nicomaque (přeložil R. Bodéüs). In Aristote, ed. R. Bodéüs, Œuvres. Éthiques, Politique, Rhétorique, Poétique, Métaphysique (s. 3-259). Gallimard, collection "Bibliothèque de la Pléïade". (Pův. vyd. 2004) Označuji v textu jako: Bodéüs, 2014.
    7. Aristote. (2015). Les Politiques (3. vyd. označené jako "nové", přeložil P. Pellegrin). Flammarion. (Pův. vyd. 1990) Označuji v textu jako: Pellegrin, 1990/2015.
    8. Aristoteles. (1888). Ethika Nikomachova (přeložil P. J. Vychodil, O. S. B.). Papežská knihtiskárna benediktinů rajhradských. Označuji v textu jako: Vychodil, 1888.
    9. Aristotelés. (1895). Politika (přeložil P. J. Vychodil). J. Otta. Označuji v textu jako: Vychodil, 1895.
    10. Aristotelés. (1999). Politika I (přeložil M. Mráz). Oikoymenh. Označuji v textu jako: Mráz I, 1999.
    11. Aristotelés. (2004). Politika II (přeložil M. Mráz). Oikoymenh. Označuji v textu jako: Mráz II, 2004.
    12. Aristotelés. (2006). Politika (přeložil J. Špaňár). Kalligram. (Pův. vyd. 1988) Označuji v textu jako: Špaňár, 1988/2006.
    13. Aristotelés. (2009). Politika (přeložil A. Kříž). Rezek. (Pův. vyd. 1939) Označuji v textu jako: Kříž, 1939/2009.
    14. Aristotelés. (2013). Etika Níkomachova (přeložil A. Kříž). Rezek. (Pův. vyd. 1937) Označuji v textu jako: Kříž, 1937/2013.
    15. Aristotle. (1976). The Politics (přeložil T. A. Sinclair). Penguin. (Pův. vyd. 1962) Označuji v textu jako: Sinclair, 1962/1976.
    16. Aristotle. (1998). Politics (přeložil H. Rackham). Harvard University Press, Loeb Classical Library. https://doi.org/10.4159/DLCL.aristotle-politics.1932 (Pův. vyd. 1932) Označuji v textu jako: Rackham, 1932/1998. Go to original source...
    17. Aristotle. (1999). Politics (přeložil B. Jowett). Batoche Books. (Pův. vyd. 1885). https://doi.org/10.1093/oseo/instance.00259310 Označuji v textu jako: Jowett, 1885/1999 a cituji podle stránkování v této internetové elektronické verzi. Go to original source...
    18. Aristotle. (2009). Politics (přeložil E. Barker, rev. R. F. Stalley). Oxford University Press. https://doi.org/10.1093/oseo/instance.00258611 (Pův. vyd. 1995) Označuji v textu jako: Barker/Stalley, 1995/2009. Go to original source...
    19. Aristotle. (2009). The Nicomachean Ethics (přeložil, revidoval, úvod a poznámky napsal W. D. Ross). Oxford University Press. https://doi.org/10.1093/oseo/instance.00258622 (Pův. vyd. 1980). Označuji v textu jako: Ross/Brown, 1980/2009. Go to original source...
    20. Aristotle Politics III-IV. (1995). (přeložil R. Robinson). Clarendon Press. https://doi.org/10.1093/oseo/instance.00259307 (Pův. vyd. 1962) Označuji v textu jako: Robinson, 1962/1995. Go to original source...
    21. Aristotle's Politics. (2013). (2. vyd.) (přeložil, úvod, poznámky a glosář napsal C. Lord). University of Chicago Press. (Pův. vyd. 1984) Označuji v textu jako: Lord, 1984/2013.
    22. Berg-Schlosser, D. a Stammen, T. (2000). Úvod do politické vědy (přeložil R. Kučera). Institut pro středoevropskou kulturu a politiku.
    23. Braun, E. (1967). Die Theorie der Mischverfassung bei Aristoteles. Wiener Studien. Zeitschrift für klassische Philologie und Patristik, Neue Folge - Band 1 (80. Band), 79-89.
    24. Filmer, R. (1991). Observations upon Aristotles Politiques, Touching Forms of Government (Pův. vyd. 1652). In J. P. Sommerville (ed.), Patriarcha and Other Writings. Cambridge University Press. https://doi.org/10.1017/CBO9780511812644 Go to original source...
    25. Friedrich, C. (1941). Constitutional Government and Democracy (2. vyd.). Ginn.
    26. Friedrich, C. (1963). Man and His Government. McGraw Hill.
    27. Grubellier, M. a Pellegrin, P. (2002). Aristote. Le philosophe et les savoirs. Seuil.
    28. Jinek, J. (2017). Obec a politično v Aristotelově myšlení. Oikoymenh.
    29. Manin, B. (1996). Principes du gouvernement représentatif. Flammarion, collection Champs/Flammarion. (Pův. vyd. 1995)
    30. Manin, B. (2022). Principy reprezentativní vlády (přeložila z angl. překladu A. Kudrnová). Karolinum.
    31. Miller, F. D. (1995). Nature, justice, and rights in Aristotle's Politics. Oxford University Press.
    32. Moraux, P. (1965). Quelques apories de la politique et leur arrière-plan historique. In R. Stark, D. Allan, P. Aubenque, P. Moraux, R. Weil, G. J. D. Aalders a O. Gigon, La "Politique" d'Aristote (s. 125-148). Entretiens sur l'antiquité classique, tome XI. Fondation Hardt.
    33. Mulgan, R. G. (1998). Aristotelova politická teorie (přeložil M. Mocek). Oikoymenh.
    34. Novák, M. (2001). Aristotelova politická sociologie a moderní reprezentativní demokracie. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 37(4), 405-424. https://doi.org/10.13060/00380288.2001.37.4.02 Go to original source...
    35. Novák, M. (2016). L'Europe politique et l'avenir de la démocratie. In Y. C. Zarka, P. Perrineau a A. Laquièze (eds.), L'Union européenne entre implosion et refondation (s. 43-56). Edition Mimésis, collection Philosophie et Société. https://www.researchgate.net/publication/311665380_L'Europe_politique_et_l'avenir_de_la_democratie
    36. Novák, M. (2017). Giovanni Sartori: politický sociolog pluralismu. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 53(2), 290-299. https://sreview.soc.cas.cz/pdfs/csr/2017/02/10.pdf
    37. Novák, M. (2018). Sociopolitické změny, povstání, převraty, revoluce a jejich předcházení: pokus o rekonstrukci Aristotelovy koncepce. Acta Politologica, 10(1), 86-138. https://acpo.vedeckecasopisy.cz/publicFiles/001504.pdf
    38. Pellegrin, P. (2003). La Politique d'Aristote: unité et fractures. Eloge de la lecture sommaire. In P. Aubenque (ed.), Aristote Politique. Etudes sur la Politique d'Aristote (s. 3-34). Presses universitaires de France.
    39. Platón. (1997). Zákony (přeložil F. Novotný). Oikoymenh. Označuji v textu jako: Novotný, 1997.
    40. Popper, K. R. (1994). Otevřená společnost a její nepřátelé. I Uhranutí Platónem (přeložil M. Calda). Oikoymenh.
    41. Popper, K. R. (1998). Život je řešení problémů: o poznání, dějinách a politice (přeložili J. Kohout a E. Stuchlíková). Mladá Fronta.
    42. Popper, K. R. (2003). Open Society and Its Enemies. Vol. I: The Spell of Plato. Routledge Classics. (Pův. vyd. 1945)
    43. Prélot, M. (1966). Histoire des idées politiques (3. vyd.). Dalloz. (Pův. vyd. 1959)
    44. Sartori, G. (1987). The Theory of Democracy Revisited. Chatham House Publishers.
    45. Sartori, G. (1993). Teória demokracie (přeložili M. Oravcová, Ľ. Kovačič a P. Baker). Archa.
    46. Schmitt, C. (1928). Verfassungslehre. Dunkler & Humblot.
    47. Strauss, L. (2007). Obec a člověk (přeložil M. Mocek). Oikoymenh.
    48. Svoboda, F. (2014). České a slovenské aristotelské bádání. Aither, 6(11), 52-75. https://doi.org/10.5507/aither.2014.006 Go to original source...
    49. Terrel, J. (2015). La Politique d'Aristote. La démocratie à l'épreuve de la division sociale. Vrin.
    50. Wolff, F. (1997). Aristote et la politique. Paris: Presses universitaires de France. (Pův. vyd. 1991)

    This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International License (CC BY-NC 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.


    Return to the content